Město Třeboň - město na kraji rybníka
Město středověkého založení, od roku 1366 trvale spjaté s Rožmberky, bylo až do konce 16. století vedle Českého Krumlova druhým sídlem největšího magnátského rodu v Čechách. Mělo výjimečný hospodářský význam jako středisko kvetoucího panství s výnosným rybníkářstvím a zároveň požívalo věhlasu nedobytnosti.
Za vladařství Petra Voka povýšila Třeboň na hlavní centrum zmenšeného, ale dosud úctyhodného rožmberského dominia, stala se i za hranicemi Čech uznávaným dějištěm společenského, politického a kulturního života.
Počátky Třeboně sahají do poloviny 12. století. Vznikla zde trhová osada v blízkosti tří cest - jedna z dolního Vitorazska přes Nové Hrady na Budějovice, druhá ze Světlé (Zwettlu) přes Suchdol a Chlum do Jindřichova Hradce a třetí od Slavonic přes Bystřici, Lásenici na Stráž. Poprvé je Třeboň označena jako město až v roce 1341 a od roku 1366 se objevuje i český název současně s užívaným Wittinghau (Vítkův luh).
Páni z Růže, kteří osadu vlastnili, ji povýšili na poddanské město a založili zde roku 1367 klášter augustiniánů, kde jsou pohřbeni někteří členové rodu. V dobách husitských válek obléhali dobře opevněnou Třeboň dvakrát neúspěšně husité a v roce 1513 Rožmberkové třeboňským měšťanům povolili vařit pivo, tehdy také vznikl městský pivovar.
Největšího rozmachu dosáhla Třeboň právě za vlády posledních dvou Rožmberků, Viléma a Petra Voka, v 16. století a na počátku 17. století. Zejména za doby jejich regenta Jakuba Krčína se Třeboň rozvíjela nejvíce. Za jeho regentství byl na předměstí Třeboně vybudován rybník Svět a severně kousek od města největší český rybník Rožmberk.
Roku 1660 získali Třeboň do vlastnictví Schwarzenbergové a jejími majiteli zůstali až do 20. století. K oživení jinak poklidného města došlo v polovině 19. Století, kdy se Třeboň stala okresním městem a vznikly zde první lázně – Bertiny lázně, ty využívali pro své procedury rašelinu těženou v blízkých lesích. Významné změny nastaly po první světové válce, ale průmysl (oděvní velkovýroba) začal do Třeboně pronikat až po druhé světové válce. V roce 1960 získalo město lázeňský statut, v roce 1977 se stalo centrem biosférické rezervace UNESCO a v roce 1979bylo Třeboňsko vyhlášeno Chráněnou krajinnou oblastí (CHKO). Zároveň bylo historické centrum města vyhlášeno v roce 1978 městskou památkovou rezervací – střed města je unikátní, neboť se do něj dá dostat jen branou nebo brankou.
Pro současnost se Třeboň stala lázeňským městem a důležitým turistickým centrem jižních Čech. Kouzelnou atmosféru města dotváří řada útulných hospůdek s letními terasami, které nabízí rybí speciality i pivo místního pivovaru. Malebnou krajinu Třeboňska vytvářeli lidé po staletí doslova na dnech močálů a rašelinišť. Přímo za hradbami města se rozprostírá typická jihočeská krajina plná mlh a vody. Bohatá množstvím rostlinných a živočišných druhů a zvláštních lokalit.
Celá oblast je pokryta hustou sítí značených cyklistických i pěších cest, které umožňují blíže poznat jihočeskou krajinu s rybníky, úzkými polními cestami podél rozlehlých luk a polí, s hlubokými lesy i prosluněnými pasekami.