Štěpánek Netolický
ŠTĚPÁNEK NETOLICKÝ (asi 1460 – 1539)
Hlavní rožmberský hejtman a fišmistr se narodil v Netolicích v poddanské rodině. Nejprve se stal oborníkem ve službách Voka z Rožmberka. Ten jej jako pomocníka přidělil k rukám fišmistra Kunáta Dobřenského a rybníkářského hejtmana Žalského. Štěpánek se při stavbách rybníků u Lomnice nad Lužnicí vyučil rybníkářskému řemeslu a po roce 1505 se stal hlavním rožmberským rybníkářským hejtmanem a fišmistrem.
Již o tři roky později připravil důmyslný návrh rybniční soustavy v okolí Třeboně, ze kterého pak pravděpodobně vycházel i Jakub Krčín z Jelčan. Zjistil totiž, že kolem větších rybníků musí být soustava menších pro chov plůdku a současně , že na severu rožmberského dominia nemají rybníky dostatek čerstvé vody. Protože se měřením ukázalo, že je Třeboňsko nakloněno k severu a stéká sem voda z jihu, začal roku 1506 budovat své nejslavnější vodohospodářské dílo – Zlatou stoku.
Při stavbě Zlaté stoky využil vhodně přírodních podmínek a bývalého náhonu k Opatovickému mlýnu a svedl stoku tak, aby naháněla a vypouštěla všechny hlavní rybníky v Třeboňské pánvi. Délka stoky je 47,8 km o minimálním spádu 33 metrů v celé délce, přičemž na ní a s jejím přispěním na dalších náhonech bylo provozováno 19 mlýnů. Stoka je vodní kanál vedený i v navršeném zemním valu, který je zajištěn proti unikání vody. Stoka byla dokončena v roce 1520 a starala se také o zásobování měst pitnou vodou. V zimě zajišťovala okysličování zamrzlých rybníků, a umožňovala tak přežití ryb pod ledem. Do roku 1937 navíc sloužila i k plavení dřeva.
Štěpánek uměl stavět také i měšťanské, fortifikační a vojenské stavby. Příkladem je dodnes známý hotel Bílý koníček na náměstí. Současně se stavbou Zlaté stoky pod jeho vedením vznikaly další menší rybníky na místech zatopených vesnic. V letech 1516 – 1518 připravil Štěpánek také dva návrhy na rozšíření a vylepšení rybniční soustavy, ale vzhledem k finančním problémům Rožmberků po smrti Petra IV. bylo třeba další investice odložit na pozdější dobu. Řadu návrhů tak realizoval až Jakub Krčín z Jelčan.
Štěpánek jako uznávaný geometr byl zván i na cizí panství, kde rozhodoval majetkové spory o pozemky. O jeho služby měli zájem i němečtí církevní hodnostáři a feudálové.
Štěpánkových služeb si Rožmberci velmi cenili, přesto mu určili plat obyčejného purkrabího nebo hejtmana. Zbohatl až sňatkem s bohatou vdovou po rožmberském písaři Dorotou, která vlastnila dobře zásobovaný krámek s látkami a obchodovala s chmelem a ječmenem. Dorota Štěpánková vlastnila dům na náměstí, kde je dnes umístěna deska se jménem slavného fišmistra.
