Jakub Krčín z Jelčan
JAKUB KRČÍN Z JELČAN (1535 – 1587)
Nejznámější jihočeský hejtman a rybníkář Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan se narodil v Kolíně ve vladycké rodině s právem erbu – zeleným papouškem na modrém štítě. V roce 1556 po studiu na latinské škole v Kolíně se, ve svých dvaceti letech, dostává do služeb Viléma Trčky z Lípy na hradě Velíš u Jičína, kde měl na starost lesy, rybníky, lov a poddané – patřil tedy k nájemné šlechtě, protože výnos z jeho panství mu k obživě nestačil.
Po třech letech se z podnětu Viléma z Rožmberka stal hospodářským správcem v augustiniánském klášteře v jihočeských Borovanech. Osvědčil se a postoupil na místo purkrabího na krumlovském hradě. Vladaři sloužil jako dobrý stavitel a hospodář a poradil si i se svým předchůdcem,jehož místo zaujal sotva po dvouleté službě. Do jeho kompetence patřila i péče o zámecké kuchyně a pivnice. Krčín brzy pochopil princip vrchnostenského hospodaření a věnoval se tomu nejvýnosnějšímu – zemědělství a pivovarnictví. Postavil nové dvory s ovčíny, pivovary a začal vyměřovat nové rybníky a stoky.
Poprvé se oženil v roce 1566, díky své bohaté ženě vdově Dorotě Slepičkové se dobře finančně zajistil a získal dům v Krumlově. Pro své organizační schopnosti byl po třech letech jmenován nejvyšším regentem a 20 let pak řídil dominium Rožmberků silnou rukou. Pro svého pána dokázal zvýšit výnosy panství a obstarat i nové půjčky na nákladné stavby a reprezentaci prvního velmože království. Tvrdě trestal nepoctivé úředníky, ale dokázal i vyštvat schopné lidi z rožmberských služeb. Jako například třeboňského hejtmana a fišmistra Mikuláše Rutarda z Malešova.
Krčín byl na svou dobu vynikajícím ekonomem. Brzy se zaměřil na stavbu a rozšiřování rybníků, z nichž největší byl rybník Nevděk (dnešní Svět) a Rožmberk. Roku 1578 zřídil nový finanční úřad, tzv. buchhalterii, který kontroloval a řídil hospodaření v celém rožmberském dominiu.
Jmenování regentem urozený vladyka Jakub Krčín z Jelčan získává do svého majetku dvě vsi a dva dvory u Netolic. Jedním z nich byl hrádek Nový Leptáč, později zámeček zvaný Kratochvíle. Zvelebovaný Leptáč se zalíbil Vilémovi z Rožmberka natolik, že jej s Krčínem vyměnil za Sedlčany a velký dům v Třeboni.
Nejvýznamnějším časem v životě regenta Krčína bylo jeho rybníkářské období, kdy jej poddaný lid i dvořané začali nazývat „rybníkářem Kubou“. Krčínovy rybníky ale nebyly tak výnosné jako Štěpánkovy, protože byly příliš veliké a hluboké. Při jejich stavbě ovšem dokázal výborně využít přírodní podmínky a zdokonalení hrází, které neprosakovaly a odolávaly i velkým přívalům vody. Krčín byl také velmi tvrdý na dělníky stavějící jeho rybníky, snad proto asi vznikla pověst o krutém regentovi, který se pro zdar díla spolčil s čertem. Ovšem se svým dílem mohl být spokojený. Ryby se dobře prodávaly do ciziny a důchody plynoucí do rožmberské pokladny převyšují všechna odvětví vrchnostenského podnikání včetně pivovarnictví.
Vladařem polichocený Krčín myslel i na slávu rožmberského domu a roku 1584 předkládá Vilémovi z Rožmberka návrh na stavbu velikého rybníka mezi Třeboní a obcí Lužnicí. A začne vznikat dílo, jež je z vodohospodářského hlediska, dodnes nadčasové – rybník Rožmberk. Současně s ním začal budovat odlehčovací kanál Novou řeku, snad z důvodu ochrany zemní hráze a možná i pro zlepšení rybochovných možností rybníka. Novou řekou, dlouhou 13 kilometrů, odvedl přebytečnou vodu z Lužnice do Nežárky. Chránil tak Rožmberk před velkou vodou a tím i město Třeboň. Svým dílem Krčín dokončil vybudování jihočeské rybniční soustavy, tak jak ji známe dnes.
Jeho schopnosti byly známé i mimo jižní Čechy, proto ho v 80. letech 16. století pozval císař Rudolf II. na své komorní panství Poděbrady, kde dostal za úkol provést kontrolu rybničního hospodaření.
Po smrti své první ženy se Krčín podruhé oženil s dcerou rybníkáře a spolupracovníka hradeckého hejtmana Jana Zelendara. S mladičkou Kateřinou roku 1590 opouští Krčín rožmberské služby a stěhuje se do Sedlčan na tvrz Křepenice, kterou přebudoval na renesanční vodní tvrz. Od své o třicet let mladší manželky se však syna nedočkal, místo něj se Krčínovi narodilo pět dcer. Na Křepenicích se věnoval hospodaření na svých statcích a dále je rozmnožoval. Na svém panství měl i řadu rybníků, prosazoval se i do práv sedlčanských měšťanů, kde byl velmi neústupný, a půjčoval velké sumy měšťanům budějovickým i pánům ze Švamberka. Jeho smrtí se završil zlatý věk rožmberského rybníkářství.
